V pátek 24. 5. 2019 se v poutním kostele na Zelené hoře rozezní nástroje
a lidské hlasy. Návštěvníci budou svědky jedinečného spojení hudby a
architektury v rámci ekumenického projektu Noc
kostelů. Akci organizuje římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou II ve
spolupráci s pěveckým sborem Akordum.
Po zahájení v 19 h si návštěvníci budou moci vyslechnout úvod o architektuře a
historii poutního kostela sv. Jana Nepomuckého. Ve 20 h bude provedeno Stabat
Mater pro ženský sbor, sóla, smyčce a basso continuo českého mistra Jana Křtitele Vaňhala, patřícího k
nejvýznamnějším osobnostem českého a zároveň vídeňského klasicismu. Narodil se
12.5. 1739 v Nechanicích, kam sahají počátky jeho hudební kariéry. Učil se
hře na strunné a klávesové nástroje, zpěvu a základu komponování. Toto rané
období není zcela přesně zdokumentováno a je opředeno mnoha spekulacemi, ba i
legendami. V roce 1761 skladatel přesídlil do Vídně, kde jeho hudební
dráha nabrala strmé cesty vzhůru. Přátelil se mimo jiné i s Haydnem,
Mozartem a Dittersdorem, se kterými hrál ve smyčcovém kvartetu. V závěru
života se věnoval zejména pedagogické činnosti, ale komponovat nepřestal. Mistr
umírá 20. srpna 1813 ve Vídni, kde je i pohřben.
Z jeho velmi rozsáhlého díla bývá mnoho opomíjeno. Právě třeba zřídka uváděné Stabat Mater f-moll - skladba nesoucí ještě mnohé rysy doznívajícího baroka, jak bylo v této době ještě zvykem duchovní hudbu komponovat. Její výrazné barokní rysy kombinované s již nastupujícím klasicismem umocní dojem ze stavby a ze slohu Santiniho barokní gotiky. Tato poměrně rozsáhlá kantáta je zhudebněním sekvence ze 13. století, o jejímž autorovi se doposud vedou spory. Líčí utrpení panny Marie pod křížem. Zhudebnění tohoto textu různými autory v průběhu staletí bylo napočítáno na tři tisíce (nejslavnější jsou např. Pergolesiho, Scarlatiho, Rossiniho, či Poulencovo, u z našich skladatelů Dvořákovo či Rybovo). Podobných sekvencí bylo ve středověku velké množství, a to až do poloviny 16. století, kdy byly na Tridenském koncilu kromě čtyř všechny sekvence, včetně Stabat Mater, zakázány. Text byl ale zřejmě natolik atraktivní pro skladatele, že se zhruba o dvě století později mohl do liturgie vrátit. Vaňhalovo zhudebnění je rozděleno do dvanácti částí po dvou tříveršových strofách s obligátním Amen v závěru kantáty.
Náš pěvecký sbor tuto skladbu již v minulosti několikrát prováděl. O instrumentální doprovod se tentokrát postará komorní smyčcový soubor Akvarteto z Bystřice nad Pernštejnem společně s varhaníkem Lukášem Dvořákem, čerstvým absolventem Pražské konzervatoře. Sólového sopránového partu se ujme renomovaná sopranistka Martina Macko, profesorka konzervatoře v Kroměříži, která již v minulosti na tomto místě několikrát vystupovala. Altového partu se chopí rovněž novopečená absolventka Pražské konzervatoře a laureátka prestižní mezinárodní pěvecké soutěže v Karlových Varech Monika Machovičová. Provedení bude řídit Ondřej Kunovský, také posluchač Pražské konzervatoře.
Z jeho velmi rozsáhlého díla bývá mnoho opomíjeno. Právě třeba zřídka uváděné Stabat Mater f-moll - skladba nesoucí ještě mnohé rysy doznívajícího baroka, jak bylo v této době ještě zvykem duchovní hudbu komponovat. Její výrazné barokní rysy kombinované s již nastupujícím klasicismem umocní dojem ze stavby a ze slohu Santiniho barokní gotiky. Tato poměrně rozsáhlá kantáta je zhudebněním sekvence ze 13. století, o jejímž autorovi se doposud vedou spory. Líčí utrpení panny Marie pod křížem. Zhudebnění tohoto textu různými autory v průběhu staletí bylo napočítáno na tři tisíce (nejslavnější jsou např. Pergolesiho, Scarlatiho, Rossiniho, či Poulencovo, u z našich skladatelů Dvořákovo či Rybovo). Podobných sekvencí bylo ve středověku velké množství, a to až do poloviny 16. století, kdy byly na Tridenském koncilu kromě čtyř všechny sekvence, včetně Stabat Mater, zakázány. Text byl ale zřejmě natolik atraktivní pro skladatele, že se zhruba o dvě století později mohl do liturgie vrátit. Vaňhalovo zhudebnění je rozděleno do dvanácti částí po dvou tříveršových strofách s obligátním Amen v závěru kantáty.
Náš pěvecký sbor tuto skladbu již v minulosti několikrát prováděl. O instrumentální doprovod se tentokrát postará komorní smyčcový soubor Akvarteto z Bystřice nad Pernštejnem společně s varhaníkem Lukášem Dvořákem, čerstvým absolventem Pražské konzervatoře. Sólového sopránového partu se ujme renomovaná sopranistka Martina Macko, profesorka konzervatoře v Kroměříži, která již v minulosti na tomto místě několikrát vystupovala. Altového partu se chopí rovněž novopečená absolventka Pražské konzervatoře a laureátka prestižní mezinárodní pěvecké soutěže v Karlových Varech Monika Machovičová. Provedení bude řídit Ondřej Kunovský, také posluchač Pražské konzervatoře.
Vstupné na akci je dobrovolné