Akordum

 Nečekané překvapení. Přesně taková byla naše první reakce na zprávu od agentury, která nás oslovila s nabídkou společného koncertu s francouzským pěveckým sborem. Termín byl poněkud netradiční – začátek prázdnin, tedy období po skončení běžné sborové sezóny, a navíc s minimálním časem na přípravu. Přijmout tuto výzvu, nebo si dát po náročném roce zasloužený odpočinek? Zřejmě ještě plni energie po velmi zdařilém zahraničním výjezdu do Irska jsme o této vzácné příležitosti dlouho nepřemýšleli. Když se navíc ukázalo, že se většina z nás ještě nechystá na dovolené, bylo rozhodnuto. Ano – zazpíváme si s Francouzi! Nabídka nás lákala hned z několika důvodů. Kromě zajímavé mezinárodní spolupráce jsme se těšili také na místo konání koncertu. To bylo naplánováno do jednoho z nejkrásnějších a nejznámějších pražských chrámů – do kostela svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí. A repertoár? Slavná Gloria od Antonia Vivaldiho. Nebylo tedy nad čím váhat. Díky velkému nasazení a ochotě člene...

 Chrám Panny Marie Sněžné patří se svou výškou přes 30 metrů k nejvyšším sakrálním stavbám v Praze. Zpívat v takovém prostoru je opravdovým zážitkem, zvlášť při našem letošním a cappella repertoáru. Měl to být závěrečný koncert sezóny. Nakonec jsme si ji vlastním nadšením o něco prodloužili – o tom ale někdy příště. Rádi objevujeme nová působiště a kdykoli dostaneme příležitost vystoupit na významném místě, dlouho neváháme. Vždy je ovšem potřeba zvážit náklady, které při našem současném repertoáru nejsou zásadní, protože zpíváme bez doprovodu nástrojů. Otazník visel i nad návštěvností: podaří se přilákat posluchače do kostela vzdáleného od naší uhříněveské fanouškovské základny? Do tohoto „rizika“ jsme šli rádi. Zpívat u tak impozantního oltáře je totiž silný zážitek. Koncert nesl stejný název jako ten uhříněveský: Ozvěny tří epoch. Zahájili jsme italskými madrigaly A caso un giorno mi guidò la sorte (A. Gabrieli), následovala pravoslavná liturgie Dmytra Bortňanského a závěr patřil...

 Náš patrně nejsubtilnější koncert v uhříněveském kostele byl vystavěn na třech hudebních epochách – renesanci, pravoslavné liturgii a české moderní duchovní hudbě. Zpěv a cappella, tedy bez doprovodu nástrojů, má k posluchačům velmi blízko. Přitom nacvičit takový repertoár není zdaleka tak jednoduché, jak může ve výsledku znít. Po atraktivním a živém baroku jsme proto sáhli po zcela jiném formátu – z našeho pohledu čistším a niternějším. O to více nás zajímalo, jak nový repertoár přijme publikum zvyklé na orchestr a strhující barokní dynamiku. Jak napovídá samotný název koncertu, celý program jsme rozdělili do tří částí. V úvodu zazněla zhudebněná lyrická báseň A caso un giorno mi guidò la sorte od A. Gabrieliho. Tyto italské madrigaly pro nás představovaly značnou výzvu, především kvůli textu. Italština je sice nádherně zpěvným jazykem, ale pro naši českou – a jak jsme si během zkoušek několikrát s nadsázkou ověřili – někdy poněkud línou výslovnost byla práce na textu náročná a...

  Zajímá vás, co jsme v Akordum prožili v uplynulých letech? Připravili jsme novou výroční zprávu, která přehledně shrnuje naši činnost, koncerty i další sborové události. Nechybí fotografie, ohlédnutí za nejvýznamnějšími momenty ani pohled do zákulisí našeho fungování. Výroční zpráva zachycuje vše podstatné, co utvářelo život sboru v posledním období. Celý dokument si můžete prohlédnout na odkazu níže. Přejeme příjemné čtení. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2025

 V dublinském kostele Sandford Church se o jedné květnové sobotě propojily dvě hudební kultury. Pěvecký soubor Ranelagh Singers představil posluchačům tradiční i moderní angloamerický repertoár, zatímco Akordum navázalo něčím pro většinu diváků zcela novým a neznámým. Irsko. Zaznělo poprvé zhruba před rokem. Na soustředění sboru jsme plánovali další sezónu a hledali možnosti, kam se dál posunout. Díky irským konexím jedné z našich členek se začala pomalu rýsovat naše cesta do zahraničí. V tu chvíli to vše vypadalo tak vzdálené, možná i trochu nereálné, že jsme se plně těšit začali až s prvními rezervacemi letenek.  Jak pravděpodobné je, že jeden vybraný termín vyjde opravdu všem necelým třiceti členkám? Když je velká vůle, štěstí zřejmě přeje o to víc. Nikdo neonemocněl, žádný let nebyl zrušen a my s velkým očekáváním přistáli na letišti v Dublinu.  Rozdělení zhruba do tří skupinek, které postupně přilétaly do země, jsme se konečně všichni sešli v pátek 8.5. 2026 před nej...

 Poslední březnovou sobotu jsme si zpestřili po svém. Uspořádali jsme dopolední soustředění, společný oběd a to vše završili vystoupením na oblíbeném Kolovratském jarmarku. Kolovratská půda v Hostinci U Boudů v sobotu 28.3. rozhodně nezela prázdnotou. Od rána jsme v ní pilně trénovali všechen nový repertoár, kterého je letos opravdu nad hlavu. Kdo by stál pod okny, jistě by ho překvapila různorodost nacvičovaných skladeb. Chvílemi se ozývaly renesanční madrigaly, poté mše a nechyběly ani lidovky.  Právě lidovky jsme trénovali na naše následné jarmareční vystoupení. Celou akci jsme zahajovali ve dvě hodiny. Pan zvukař si poradil i s větrem, který odfoukl nejednu velikonoční výzdobu na stáncích. Na našem krátkém koncertu zazněly české lidovky, dále krásná skladba Aká si mi krásná od Eugena Suchoně a nakonec energický Věneček od Zdeňka Lukáše. Děkujeme za pozvání na tuto milou tradiční akci a všem přejeme krásné Velikonoce!