V Uhříněveském zpravodaji prosinec-leden 2019/2020 vyšel dvoustránkový rozhovor s naším sbormistrem Ondřejem Kunovským v rámci výročí 5 let od založení pěveckého sboru Akordum. Přinášíme přepis rozhovoru.
zakládány od poloviny 18. století. A tak i na území Prahy 22 působí pěvecké sbory. Jedním
z nich je Akordum, které právě slaví pět let od svého založení. Kdy a jak tento amatérský sbor
vznikl a další zajímavosti se dozvíte v rozhovoru se sbormistrem Ondřejem Kunovským.
Jak Akordum vzniklo?
U samotného vzniku sboru jsem nestál, ale pokud vím, byla to iniciativa několika nadšenců, jmenovitě ředitele Domu UM Romana Urbance a jeho známého, původního sbormistra Jiřího Trtíka. Časem se přidávali další a další členové, dali si jméno, pravidelně zkoušeli, absolvovali první koncert – a Akordum bylo na světě.
Kdo vymyslel název vašeho sboru?
Byla to některá ze zakládajících členek. Vymýšlení názvu sboru byla taková společná práce, takže si ani členky sboru už nepamatují, kdo přesně budoucí název sboru jako první navrhl. Ale zalíbil se hned všem a už zůstal.
Jak jste se ke sboru dostal?
Původní sbormistr Jiří Trtík, tehdy můj starší spolužák, mi to nabídl jako spolupráci. Později odjel studovat do zahraničí, a sbor tak zůstal celý v mých rukou.
Kde jste získal vztah k hudbě?
U nás v rodině se vždy hudba pěstovala, i když se jí nikdo nevěnuje profesionálně. Byla to prostě láska a fascinace hudbou, které jsem se tak rozhodl věnovat i profesně. Následovalo studium na konzervatoři, nyní HAMU (Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze, pozn.
red.), a snad to bude v těchto kolejích pokračovat i nadále. Co si myslím, že můj vztah k hudbě utužovalo, tak to bylo mé celoživotní štěstí na učitele. Jak na ZUŠ, tak i dále na konzervatoři. Mám zkrátka tento svět spojený s lidmi, kterých si vážím.
Dá se pěvecký sbor, který vedete, nějak charakterizovat?
Těžko říci, jestli by to šlo jedním slovem, spíše by jich bylo několik. Jedním z nich je „růst“ sboru, a to jak v počtu členek, tak v kvalitě. Za těch pět let jsme se, myslím, celkem posunuli a jsem za tu píli sboru nesmírně vděčný a neskromně řečeno jsem na ně za to i hrdý. Dalším charakterizujícím
slovem by byla „pohoda“. I přes často náročnou práci jsme si ve sboru vytvořili velmi přátelskou atmosféru. Nikdy se nestalo, že bychom měli ve sboru dusno z nějakých lidských problémů. Naopak si myslím, že zde vznikla i spousta velmi hezkých přátelských vztahů, které přesahují nad rámec
zkoušek. Je to nesporná výhoda amatérských souborů oproti profesionálům – což směřuje k dalšímu slovu – „koníček“, kterým Akordum pro mě je.
Jaký máte repertoár?
Repertoár máme velmi různorodý. Od lidových písní přes jejich úpravy a sborové skladby A CAPELLA (viz boxík) až po skladby s doprovodem klavíru nebo i orchestru. Samozřejmě se nás týkají sezonní záležitosti, jako jsou Vánoce či Velikonoce, čemuž náš program přizpůsobujeme.
Kde zkoušíte a jak často?
Zkoušíme jednu týdně v Divadle U22, které nad námi spolu s Domem UM drží svou ochrannou ruku.
Pravidelná vystoupení máte v Uhříněvsi i Kolovratech, kde dále vystupujete?
Vystupovali jsme na dalších místech po Praze i mimo Prahu. Mezi poslední patřil koncert v poutním kostele Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, památce UNESCO, kde
jsme provedli Stabat Mater J. K. Vaňhala. V květnu pravidelně jezdíme na soustředění na Vysočinu na Tři Studně, kde také vystupujeme v rámci akce slavnosti Otvírání studánek. Na další sezonu také předběžně plánujeme výjezdní koncert do Rakouska.
Často vystupujete na akcích městské části Praha 22. Máte od města nějakou podporu?
Ano, pravidelně využíváme grantových programů městské části a jsme za ně moc rádi. Bez nich bychom nemohli předvést spoustu zajímavých kusů, ke kterým je potřeba sehnat také profesionální hudební doprovod a sólisty.
Máte benefiční koncerty?
Máme. Zejména tradičně na Vánoce – kdy jindy dělat dobré skutky – s Českou mší vánoční J. J. Ryby v Husově kapli v Uhříněvsi, kde si vždy připadáme vítáni. Podpořili jsme nadaci pro nevidomé a nadaci na pomoc ovdovělým rodinám s dětmi. Panu faráři Jiřímu Ortovi jsme vděční za možnost
v kapli koncertovat.
Vystupujete společně s jinými sbory?
Vystupovali jsme se sborem Houftet v rámci festivalu TAKE FIVE pořádaného Divadlem U22 a Domem UM. Mimoto jsme koncertovali i s dalšími sbory, několikrát například s uhříněveským Dětským pěveckým sborem Jiskřička. Pravidelně spolupracujeme se studenty a absolventy Pražské
konzervatoře.
Absolvujete pravidelná soustředění na Třech Studních. Co vše se tam odehrává?
Tato soustředění bývají krásně i umělecky plodně stráveným víkendem na počátku léta v táborové základně Domu UM v srdci mého rodného kraje Žďárských vrchů, shodou okolností i kraje Bohuslava Martinů, jehož skladbě Otvírání studánek je zde každý poslední víkend v květnu věnována slavnost. Náš sbor byl o její provedení požádán zrovna pro následující rok 2020. Mimoto se na soustředění zkouší nový repertoár a využívá všeho, co Tři Studně a táborová základna nabízí – rybník
s lodičkami, les. Večery svorně trávíme v místní moc příjemné hospůdce.
Co vás na práci ve sboru Akordum baví?
Jak už jsem uvedl výše, baví mě to, že se sbor zlepšuje, a já tak vidím ve svém snažení úspěchy. Baví mě s nimi vystupovat a zkoušet, ale baví mě zkrátka i trávit čas s těmito lidmi.
Přijímáte nové členky sboru?
Ano, sbor je stále otevřený pro nové členky, v současnosti jich máme 18.
Kdo vše se může hlásit?
Přijímáme zpěvačky, které jsou ochotné chodit pravidelně na zkoušky a účastnit se našich dalších akcí. Samozřejmě je výhodou předchozí zkušenost, znalost not apod., ale není to podmínka, stačí zápal do práce.
Kolik máte do konce roku ještě vystoupení a kde, případně dalších vystoupení v následujícím roce?
Nyní nás čekají vánoční jarmarky v Kolovratech, a to již v sobotu 30. listopadu a v neděli 1. prosince v Uhříněvsi (časopis vychází až po těchto akcích, pozn. red.). Dále tradiční vánoční koncert na třetí adventní neděli 15. prosince v Husově kapli se sólisty a studenty z Pražské konzervatoře. Zde zazní vánoční skladby a Rybova Česká mše vánoční. Na jaře příštího roku se chystáme na Otvírání
studánek na Vysočině, a to v sobotu 30. května, a týden poté v pátek 5. června účinkujeme
na Noci kostelů v Uhříněvsi.
Zdroj: Uhříněveský zpravodaj, prosinec-leden 2019/2020 (s. 14-15)
Přepis rozhovoru:
Akordum nám zpívá už 5 let
Tradice pěveckých sborů na českém území je dlouholetá a bohatá. Pěvecké spolky bylyzakládány od poloviny 18. století. A tak i na území Prahy 22 působí pěvecké sbory. Jedním
z nich je Akordum, které právě slaví pět let od svého založení. Kdy a jak tento amatérský sbor
vznikl a další zajímavosti se dozvíte v rozhovoru se sbormistrem Ondřejem Kunovským.
Jak Akordum vzniklo?
U samotného vzniku sboru jsem nestál, ale pokud vím, byla to iniciativa několika nadšenců, jmenovitě ředitele Domu UM Romana Urbance a jeho známého, původního sbormistra Jiřího Trtíka. Časem se přidávali další a další členové, dali si jméno, pravidelně zkoušeli, absolvovali první koncert – a Akordum bylo na světě.
Kdo vymyslel název vašeho sboru?
Byla to některá ze zakládajících členek. Vymýšlení názvu sboru byla taková společná práce, takže si ani členky sboru už nepamatují, kdo přesně budoucí název sboru jako první navrhl. Ale zalíbil se hned všem a už zůstal.
Jak jste se ke sboru dostal?
Původní sbormistr Jiří Trtík, tehdy můj starší spolužák, mi to nabídl jako spolupráci. Později odjel studovat do zahraničí, a sbor tak zůstal celý v mých rukou.
Kde jste získal vztah k hudbě?
U nás v rodině se vždy hudba pěstovala, i když se jí nikdo nevěnuje profesionálně. Byla to prostě láska a fascinace hudbou, které jsem se tak rozhodl věnovat i profesně. Následovalo studium na konzervatoři, nyní HAMU (Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze, pozn.
red.), a snad to bude v těchto kolejích pokračovat i nadále. Co si myslím, že můj vztah k hudbě utužovalo, tak to bylo mé celoživotní štěstí na učitele. Jak na ZUŠ, tak i dále na konzervatoři. Mám zkrátka tento svět spojený s lidmi, kterých si vážím.
Dá se pěvecký sbor, který vedete, nějak charakterizovat?
Těžko říci, jestli by to šlo jedním slovem, spíše by jich bylo několik. Jedním z nich je „růst“ sboru, a to jak v počtu členek, tak v kvalitě. Za těch pět let jsme se, myslím, celkem posunuli a jsem za tu píli sboru nesmírně vděčný a neskromně řečeno jsem na ně za to i hrdý. Dalším charakterizujícím
slovem by byla „pohoda“. I přes často náročnou práci jsme si ve sboru vytvořili velmi přátelskou atmosféru. Nikdy se nestalo, že bychom měli ve sboru dusno z nějakých lidských problémů. Naopak si myslím, že zde vznikla i spousta velmi hezkých přátelských vztahů, které přesahují nad rámec
zkoušek. Je to nesporná výhoda amatérských souborů oproti profesionálům – což směřuje k dalšímu slovu – „koníček“, kterým Akordum pro mě je.
Jaký máte repertoár?
Repertoár máme velmi různorodý. Od lidových písní přes jejich úpravy a sborové skladby A CAPELLA (viz boxík) až po skladby s doprovodem klavíru nebo i orchestru. Samozřejmě se nás týkají sezonní záležitosti, jako jsou Vánoce či Velikonoce, čemuž náš program přizpůsobujeme.
Kde zkoušíte a jak často?
Zkoušíme jednu týdně v Divadle U22, které nad námi spolu s Domem UM drží svou ochrannou ruku.
Pravidelná vystoupení máte v Uhříněvsi i Kolovratech, kde dále vystupujete?
Vystupovali jsme na dalších místech po Praze i mimo Prahu. Mezi poslední patřil koncert v poutním kostele Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, památce UNESCO, kde
jsme provedli Stabat Mater J. K. Vaňhala. V květnu pravidelně jezdíme na soustředění na Vysočinu na Tři Studně, kde také vystupujeme v rámci akce slavnosti Otvírání studánek. Na další sezonu také předběžně plánujeme výjezdní koncert do Rakouska.
Často vystupujete na akcích městské části Praha 22. Máte od města nějakou podporu?
Ano, pravidelně využíváme grantových programů městské části a jsme za ně moc rádi. Bez nich bychom nemohli předvést spoustu zajímavých kusů, ke kterým je potřeba sehnat také profesionální hudební doprovod a sólisty.
Máte benefiční koncerty?
Máme. Zejména tradičně na Vánoce – kdy jindy dělat dobré skutky – s Českou mší vánoční J. J. Ryby v Husově kapli v Uhříněvsi, kde si vždy připadáme vítáni. Podpořili jsme nadaci pro nevidomé a nadaci na pomoc ovdovělým rodinám s dětmi. Panu faráři Jiřímu Ortovi jsme vděční za možnost
v kapli koncertovat.
Vystupujete společně s jinými sbory?
Vystupovali jsme se sborem Houftet v rámci festivalu TAKE FIVE pořádaného Divadlem U22 a Domem UM. Mimoto jsme koncertovali i s dalšími sbory, několikrát například s uhříněveským Dětským pěveckým sborem Jiskřička. Pravidelně spolupracujeme se studenty a absolventy Pražské
konzervatoře.
Absolvujete pravidelná soustředění na Třech Studních. Co vše se tam odehrává?
Tato soustředění bývají krásně i umělecky plodně stráveným víkendem na počátku léta v táborové základně Domu UM v srdci mého rodného kraje Žďárských vrchů, shodou okolností i kraje Bohuslava Martinů, jehož skladbě Otvírání studánek je zde každý poslední víkend v květnu věnována slavnost. Náš sbor byl o její provedení požádán zrovna pro následující rok 2020. Mimoto se na soustředění zkouší nový repertoár a využívá všeho, co Tři Studně a táborová základna nabízí – rybník
s lodičkami, les. Večery svorně trávíme v místní moc příjemné hospůdce.
Co vás na práci ve sboru Akordum baví?
Jak už jsem uvedl výše, baví mě to, že se sbor zlepšuje, a já tak vidím ve svém snažení úspěchy. Baví mě s nimi vystupovat a zkoušet, ale baví mě zkrátka i trávit čas s těmito lidmi.
Přijímáte nové členky sboru?
Ano, sbor je stále otevřený pro nové členky, v současnosti jich máme 18.
Kdo vše se může hlásit?
Přijímáme zpěvačky, které jsou ochotné chodit pravidelně na zkoušky a účastnit se našich dalších akcí. Samozřejmě je výhodou předchozí zkušenost, znalost not apod., ale není to podmínka, stačí zápal do práce.
Kolik máte do konce roku ještě vystoupení a kde, případně dalších vystoupení v následujícím roce?
Nyní nás čekají vánoční jarmarky v Kolovratech, a to již v sobotu 30. listopadu a v neděli 1. prosince v Uhříněvsi (časopis vychází až po těchto akcích, pozn. red.). Dále tradiční vánoční koncert na třetí adventní neděli 15. prosince v Husově kapli se sólisty a studenty z Pražské konzervatoře. Zde zazní vánoční skladby a Rybova Česká mše vánoční. Na jaře příštího roku se chystáme na Otvírání
studánek na Vysočině, a to v sobotu 30. května, a týden poté v pátek 5. června účinkujeme
na Noci kostelů v Uhříněvsi.
Pavel Veverka