AKORDUM se představuje
Zapsaný spolek AKORDUM byl založen na sklonku roku 2018 na podporu a rozvoj uhříněveského ženského sboru stejného jména.
Historie
Činnost ženského amatérského komorního sboru AKORDUM z Uhříněvsi byla zahájena na podzim roku 2014, kdy jej založil Jiří Trtík, někdejší student skladby a dirigování na Pražské konzervatoři, pod patronací Domu UM a Divadla U22. Na začátku roku 2016, po odjezdu Jiřího Trtíka na studijní pobyt do Spojených Států, převzal sbor dirigent Ondřej Kunovský, který jej vede do současnosti.
Současnost
V současnosti tvoří sbor 20 aktivních členek, žijících v Uhříněvsi nebo blízkém okolí. Z původně volnočasového kroužku pro dospělé se postupem času vyvinul komorní ženský sbor s větší uměleckou ambicí, který se snaží neustále na sobě pracovat a zlepšovat, v čemž nám výrazně pomáhá intenzivní spolupráce se studenty Pražské konzervatoře. Sborový repertoár se zaměřuje především na klasickou hudbu, s repertoárem pro smíšený sbor spolupracujeme s dalšími místními sbory (sbor RadHost z Hostivaře, sbor Accord z fakultní nemocnice Motol, Mukařovský sbor).
Pravidelná činnost
Pravidelně koncertujeme v Uhříněvsi, kde jsme si již vybudovali své publikum (Uhříněveské muzeum, Divadlo U22, Husova kaple), ale i na jiných místech v Praze (Dejvický Husův sbor) a okolí (Husův sbor v Mnichovicích u Prahy). AKORDUM se rovněž začleňuje do místního kulturního života (velikonoční a adventní akce MČ, slavnostní vernisáže) a svoji domovskou obec reprezentuje i na koncertních výjezdech (koncert duchovní hudby v Poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou, festival k poctě Bohuslava Martinů Otvírání studánek v obci Tři Studně). Koncertní činnost sboru AKORDUM byla podpořena pro rok 2019 i 2020 kulturním grantem od MČ Prahy 22.
Sbor se schází k pravidelným dvouhodinovým zkouškám jednou za týden v prostorách divadla U22, jednou ročně absolvujeme několikadenní intenzivní soustředění na Vysočině, podle potřeby organizujeme také jednodenní soustředění v Uhříněveském muzeu.
Spolek AKORDUM
Na sklonku roku 2018 založily aktivní členky sboru zapsaný spolek, jehož cílem je podpora sboru a jeho koncertních aktivit.
Sbor AKORDUM, rok po roce
2015 – rok těžkých začátků
2016 – první koncertní zkušenosti
2017 – jsme tým!, první společné soustředění
2018 – oslavujeme výročí republiky
2019 – fungujeme jako spolek
2020 – velké plány zhatila pandemie
Koncertní činnost v roce 2019
4. 2019 Velikonoční jarmark MČ Kolovraty
4. 2019 Jarní koncert v Uhříněveském muzeu
Program: Martinů – Petrklíč, Kunovský – Horácké písně (premiéra), Dvořák – Moravské dvojzpěvy. Účinkovali: soprán – Mahulena Vondrášková, alt – Monika Machovičová, klavírní korepetice – Štěpánka Rohlíčková.
23.–26. 5. 2019 Koncertní soustředění na Vysočině
5. 2019 Koncert duchovní hudby v rámci celostátní akce Noc kostelů v Poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou
Program: J. Křtitel Vaňhal: oratorium Stabat mater f moll pro sbor, sóla, smyčce a varhany.
Účinkovali: soprán – Martina Macko, alt – Monika Machovičová, varhany – Lukáš Dvořák, smyčce – Akvarteto
5. 2019 koncert v rámci festivalu Otvírání studánek k poctě Bohuslava Martinů, Tři Studně
Program: B. Martinů – Petrklíč. Účinkovali: klavír – Lukáš Dvořák, housle – Josef Havel
12. 2019 Vánoční koncert Rybova mše vánoční spolu s barokním adventním repertoárem, Husova kaple v Uhříněvsi
Ve spolupráci s dalšími lokálními sbory a studenty Pražské konzervatoře. Soprán: Mahulena Vondrášková, alt – Monika Machovičová, tenor – Václav Dlask, bas – Jan Hájek.
Činnost v roce 2020
Leden a únor 2020 proběhl v pilné zkouškové činnosti, neboť sbor se připravoval na tyto plánované koncertní události:
Konec května 2020 – kantáta Otvírání Studánek – B. Martinů – venkovní festival na Třech Studních. Choreografická spolupráce s tanečním souborem Pop balet (Majka Piskořová Veselá a Eva Špačková Neuvirtová)
Říjen 2020 – koncertní výjezd do rakouského Mürzuschlagu s ryze českým programem (Smetana, Dvořák, Martinů).
Listopad 2020 – Vivaldi – Gloria – koncert duchovní hudby v Husově kapli v Uhříněvsi
Třetí adventní neděle – tradiční provedení Rybovy mše vánoční
Pandemie covid-19, která vypukla v březnu, nakonec všechny naše koncertní plány pro rok 2020 zhatila. Po první jarní vlně pandemie sbor opět začal zkoušet (květen, červen) a připravoval se alespoň (jak jsme doufali) na podzimní sezónu. V září již bylo jasné, že stav uvolněných pravi-del dlouho nepotrvá. Navíc dle odborných studií, při sborovém zpívání hrozí vysoké riziko přenosu virové infekce.
Místo zrušených koncertů v Rakousku jsme nejprve plánovali uskutečnit alespoň „náhradní“ domácí koncert s českým programem v Uhříněveském muzeu. Termín koncertu (4.10.) ovšem spadal na předvečer tvrdého zákazu všech volnočasových aktivit (5.10.), včetně sborové koncertní a zkouškové činnosti. Legálně jsme ještě teoreticky mohli koncert provést, po zralé úvaze jsme se nakonec rozhodli jej zrušit z etických důvodů.
Z důvod protipandemických opatření se spousta činností včetně vzdělávání přesouvá do online prostoru, bohužel sborová činnost nemůže být nahrazena žádnou vzdálenou alternativou. S napětím všichni čekáme, jak se bude epidemie vyvíjet a kdy se budeme opět moci věnovat svému koníčku, který nám dává radost do života.
Reálně počítáme s tím, že jarní a letní část sezóny 2021 ještě budeme muset odepsat. Pevně doufáme, že na podzim se budeme moci opět vrhnout do zkoušení a konsolidace sboru, který měl tak dlouhou, vnějšími okolnostmi vynucenou, přestávku.
Poděkování patří městské části Prahy 22, které nám umožnilo ze zřejmých důvodů přesunout účel poskytnuté dotace.
Co pro mě znamená sbor Akordum?
Pohled sbormistra Ondřeje Kunovského
Při první cestě do Uhříněvsi na zkoušku si mi podařilo přejet tu správnou zastávku, takže jsem nedorazil včas. Při druhé hlásili na hlavním nádraží bombu ve vlaku a můj pozdní příchod se tedy opakoval. Když se mi do třetice konečně podařilo přijet včas, bral jsem to tak trochu, že to tady nějak odmávnu a zase si půjdeme po svých. Tak nějak jsem byl rád, že mám koho dirigovat a ti, které jsem dirigoval, byli také rádi za to, že má kdo dirigovat je.
Jenomže to se velmi rychle změnilo a stalo se to hned ze dvou důvodů. Ten první je, že se mi po celou dobu daří to, že sbor jaksi roste spolu se mnou. Dnes se na zkoušky připravuji mnohem důkladněji, za těch pár let jsme se dokázali posunout k náročnějšímu repertoáru, navázali spolupráci s dalšími hudebníky a našli si svá místa pro účinkování i daleko za hranicí Uhříněvsi. Cítím již daleko větší zodpovědnost a nedovolil bych si vůči sboru nevědět, co od zpěváků požaduji.
Tím druhým důvodem je to, že mi lidé ze sboru přirostli k srdci, i přes mou snahu zachovat si jakýsi „profesionální odstup“, který jsem nakonec zkrátka musel vzdát. Sbor je pro mě nejen naplněním hudebních choutek, ale také zkrátka skvělá parta. To, že se nám daří zvyšovat úroveň a zároveň prohlubovat přátelské vztahy, považuji za opravdu velký úspěch. Myslím, že ve sboru si najde své místo každý. Každý je důležitý a má zde svůj prostor. Beze studu si troufám říci, že zde máme opravdu rodinnou atmosféru.
Soustředění na mé rodné Vysočině je pro mě vždy krásně strávený víkend plný hudby, legrace a přírody. Tak například když musíte daleko dospělejším lidem, než jste vy sami, vysvětlovat, že teď opravdu nemohou zachraňovat pulce uvízlé na dně takřka vypuštěného táborového bazénu, ale že mají sedět na své židli, zírat do not a na mě a poslouchat moje moudra – to jsou opravdu chvilky, na které se pak po zkouškách u piva se smíchem vzpomíná.
Doufám, že náš sbor zažije ještě spoustu krásných momentů, nejen hudebních, ale i lidských. Zkrátka když se sejdou pohodoví lidé, které ještě k tomu spojuje radost z krásné hudby – to je pak na světě ráj!
Sborová reflexe: Co nám přináší členství ve sboru AKORDUM?
Motto: „Prostě jsme rádi, že tady ten sbor máme!“
● Radost
„Při koncertech cítím silné emoce – trému, natěšení, radost z hudby i skutečný pocit štěstí.“ (Iva)
● Odpočinek
„Na zkouškách se mi daří zapomenout na vřavu světa, a to je úžasný bonus. Na zkoušky chodím totálně unavená a psychicky i fyzicky odpočívám.“ (Jana)
„Na zkoušky si chodím odpočinout, užít si čas jen pro sebe.“ (Helen)
„Mám kromě rodiny opravdový koníček...při zpívání se úplně oprostím od všech starostí a vůbec nemyslím na to, co je doma...“ (Iva)
● Krása spolupráce
„Pro mě je zpěv hra s vibracemi, které dokáže lidský hlas rozeznít a ohromě mě to nabíjí energii. Když se navíc různé hlasy spojí dohromady, je v tom tak obrovská energie, že z toho mám až mrazení po těle.“ (Katka V.)
„Líbí se mi naše společné úsilí, kdy krůček po krůčku nacvičujeme nové skladby, a i ta sdílená radost po povedeném koncertě.“ (Bára S.)
„Moc si užívám tu společnou práci, kdy teprve celek při zapojení všech je nádherný, přesahující naše možnosti coby jednotlivce. V tom vnímám krásu spolupráce a množství možností, když se dá víc lidí dohromady, aby něco krásného stvořili.“ (Helen)
● Přátelství
„Od malička jsem chodila do dětského sboru a když jsem potom po vysoké měla víc volného času, ani jsem moc dlouho nepřemýšlela, jak ho využiju. Zpívání mi chybělo, a zpívat si sama prostě není ono.“ (Bára S.)
„Mám zde nové známé, a je fajn potkávat se i mimo sbor, a tím zde v Uhříněvsi zapouštět kořeny.“ (Iva)
„Na našem sboru se mi líbí taková upřímná skromnost, se kterou zpíváme a se kterou se potom o to víc radujeme ze společných úspěchů, z míst, na kterých se nám podaří zpívat a ze stále většího zájmu nových členů.“ (Bára S.)
„Čekala jsem seznámení s novými lidmi – to klaplo na jedničku. Všichni jsou moc fajn.“ (Ivana)
ŽENSKÝ nebo SMÍŠENÝ?
Proč je AKORDUM ženským, nikoliv smíšeným sborem? Tato otázka vyvstává pravidelně po koncertech s hostujícími muži, zejména po „Rybovce“.
Pohled dirigenta (v jemné nadsázce): v našem sboru je již jakýmsi periodicky se vracejícím folklorem, kdy se dámy ozvou, že bych chtěly ve sboru i pány. To pak následuje mé tradiční vysvětlování, že – a to sám říkám jako jeden z nich – pánové jsou pomalí a hůř se vše učí. Zatímco soprány a alty řeší, kde zazpívali špatnou notu, pánové mezi sebou teprve tiše diskutují o tom, na jaké stránce právě jsme, mnohdy i jakou skladbu zrovna zpíváme. Pánové jsou při koncertě a zejména při náročných generálkách první, koho bolí nohy, první, zejména basy, kdo dostane hlad a tak dále. A to nemluvím o tom, že pánů, kteří mají zájem o tuto bohulibou činnost, je opravdu poskrovnu a že s jejich docházkou na zkoušky to také nebývá žádná sláva.… no, já jsem zkrátka radši za fungující ženský sbor, než nefungující smíšený.
Malé ohlédnutí: v začátcích našeho sboru figuroval jeden šikovný mužský hlas, který se uplatňoval v nápaditých úpravách nejrůznějších lidových písní (děkujeme, Martine). Postupem času jsme ale začali zkoušet klasickou literaturu pro ženské sbory, kde pro jediný mužský hlas nebylo uplatnění.
Výhled do budoucna: sbor AKORDUM se příchodu pánů vůbec nebrání, k fungujícímu smíšenému sboru bychom ale potřebovali alespoň tři hlasy z tenoru i basu s vážným zájmem a pravidelnou docházkou na zkoušky, aby tento model sborového uspořádání mohl fungovat.