Na tuto vánoční sezónu se nám podařilo ve spolupráci s komorním orchestrem a mladými sólisty z HAMU a Pražské konzervatoře domluvit a nazkoušet hned dva koncerty Rybovy mše. Poprvé nás můžete slyšet na benefičním koncertě, který se bude konat čtvrtou adventní neděli, 19. prosince 2021 v 19:30, v Husově kapli v Uhříněvsi. Na druhý koncert si můžete udělat výlet o den později, a to v pondělí 20.12. od 19:30 v Kostele sv. Jana Křtitele v Týnci nad Labem.
Pár slov o České mši vánoční
Lidově řečenou "Rybovku" netřeba zdlouhavě představovat, neboť v českých zemích patří již více než dvě stě let k nejoblíbenějšímu i nejčastěji prováděnému vánočnímu repertoáru. S radostí ji provádějí profesionální hudebníci i nadšení amatéři, zaznívá z koncertních pódií, velkých chrámů i venkovských kostelíků. Rybova Česká mše vánoční cestuje i po světě. Z četných audiozáznamů můžeme vyzdvihnout například nahrávku orchestru FOK a Pražského filharmonického sboru pod taktovkou Václava Smetáčka nebo historicky poučenou interpretaci v podání dirigenta Roberta Huga a souboru Capella regia musicalis či Vojtěcha Spurného s Capellou Mariana.
Autor hudby, venkovský učitel, varhaník a skladatel Jakub Jan Ryba (1756-1815), je neodmyslitelně spjat se středočeským městečkem Rožmitál pod Třemšínem, kde působil po většinu svého života a kde také v roce 1796, v kostelíku Povýšení Sv. Kříže ve Starém Rožmitále, poprvé zazněla Česká mše vánoční.
Tento vzdělaný učitel a nadaný hudebník neměl lehký život, zápasil s předsudky nevzdělaných rodičů svých žáků, s nepochopením nadřízených, s nedostatečnými poměry v místní škole. Jeho početná rodina (s manželkou Annou měli třináct dětí, z nichž sedm se dožilo dospělosti) byla velmi chudá - kantorské příjmy závisely na desátcích od rodičů a platbách za hudební produkci, měnu v době napoleonských válek navíc znehodnocovala vysoká inflace. Ryba byl nemocný, trpěl depresemi, osobní krize vyústila v tragickou sebevraždu.
Proč se stala tak populární?
První důvodem velké oblíbenosti Rybovy mše je zcela určitě jazyk - jedná se o jedno z prvních hudebních liturgických děl v češtině, takže se stalo přístupné a srozumitelné pro všechny posluchače. Zřejmě se zde uplatnil i Rybův didaktický úmysl: vědět, o čem se zpívá, vytvořit mši pro lidový kůr, pro vánoční pohodu a příjemné muzicírování. Navíc jednotlivé části mše připomínají spíše jesličkovou, pastorální hru a zejména v prvních částech skladby slova neodpovídají zcela přesně liturgii.
Vše je napsáno v jednoduchém slohu, krásnou češtinou, navíc Ryba má smysl pro dramatický efekt: úvodní dialog varhan a smyčců následuje rozhovor dvou pastýřů o neobvyklých úkazech na obloze (Kyrie). Teprve v další části (Gloria) andělé zvěstují narození Ježíška. V části Graduale a Credo vrcholí přípravy na cestu do Betléma. Offertorium tvoří nádherná, ztišená část, kde pastýři již dorazili k Ježíškovi a obdivují jej. Části Sanctus, Benedictus a Agnus dei jsou chvalozpěvem a oslavou narození spasitele. Vše graduje do závěrečného, radostného a jásavého finále.
Nutno podotknout, že v dochovaných písemnostech se Ryba o vzniku České mše vánoční speciálně nezmiňuje, z čehož můžeme dovozovat, že si zrovna této skladby, v záplavě jiných, moc nepovažoval. Originál partitury se do dnešních dob nezachoval, pouze první stránka, do níž jsou vloženy rozepsané jednotlivé hlasy. Současná provedení vycházejí z kritických rozborů díla, jichž bylo vydáno několik, a proto se jednotlivé interpretace mohou od sebe lišit textem, dynamikou i tempy. O tom, co by si o naší "Rybovce" pomyslel samotný autor, můžeme jen spekulovat. Faktem zůstává, že už za svého života si stěžoval, jak jeho díla různí lidé upravují, a tím i mrzačí, když je přizpůsobují svému obsazení a potřebám. My jen doufáme, že v neděli v Husově kapli vytvoříme atmosféru blížící se té z malého rožmitálského kostelíka, kde Česká mše vánoční zazněla poprvé.
Jakuba Jana Rybu rozhodně nemůžeme považovat za "autora jediné skladby". Byl velmi pracovitý a během svého života složil více než tisíc skladeb. Dochovala se bohužel jen část z nich. O jeho hudební odkaz se nyní stará rožmitálská Společnost Jakuba Jana Ryby, která spolupracuje na uvádění Rybových dalších skladeb, jmenovitě například Stabat mater či Koncert pro cello. V rožmitálském Podbrdském muzeu mohou návštěvníci shlédnout celou výstavní expozici věnovanou životu a dílu J. J. Ryby.