Program podzimního koncertu je sestaven ze skladeb autorů tvořících v druhé polovině 19. a v průběhu 20. století. Písně z úvodní části, inspirované lidovými motivy, vystřídají skladby se závažnějším, duchovním obsahem:
Eugen Suchoň (1908–1993) Aká si mi krásna
Zdeněk Lukáš (1928–2007) Za vodou, vodičkou a Věneček
Edvard Hagerup Grieg (1843–1907) Ave Maris Stella
Francis Poulenc (1899–1963) Ave Verum Corpus
Antonín Dvořák (1841–1904) Biblické písně (výběr): 3. Slyš, ó Bože! Slyš modlitbu mou, 9. Pozdvihuji očí svých k horám, 10. Zpívejte Hospodinu píseň novou
Zdeněk Lukáš (1928–2007) Missa brevis (Kyrie, Gloria, Sanctus, Benedictus, Agnus Dei)
Píseň „Aká si mi krásna“ zná téměř každý Slovák. Zhudebněné verše Petra Bely Horala „Aká si mi krásna, ty rodná zem moja“ se totiž staly v průběhu let neoficiální slovenskou hymnou, národním pokladem, vyjadřující hluboký vztah k rodné zemi. Eugen Suchoň ji složil v roce 1932 při svých studiích u Vítězslava Nováka na mistrovské škole pražské konzervatoře.
Písně „Za vodou, vodičkou“ a „Věneček“ od nejhranějšího českého autora 20. století, Zdeňka Lukáše, jsou dokladem faktu, že podstatnou část jeho díla tvoří právě sborová tvorba. Skladatel, který neměl žádné oficiální a systematické hudební vzdělání, vystudoval učitelský ústav a několik let jako učitel působil. Působí až trochu kuriózně, že sám o sobě říkal, že není hudebník: „Hudebník hraje na nějaký nástroj, já neovládám žádný. Umím pouze komponovat.“
Ke sbormistrovství se dostal během vojenské služby v Plzni, kde založil mužský (později smíšený) sbor. V padesátých a šedesátých letech působil jako programový pracovník v plzeňské pobočce Českého rozhlasu. V roce 1954 založil a poté dvacet let vedl sbor Česká píseň zaměřený na pořizování rozhlasových nahrávek. Možná právě díky bez-prostřednímu kontaktu se zpěváky a práci s živým souborem se Lukášovy skladby tak pěkně zpívají: z vlastní zkušenosti věděl, jaké obtíže pěvci řeší.
Edvard Grieg, norský skladatel romantického období, nenapsal mnoho duchovních písní. Nicméně několik z nich se stalo celosvětově známých, a to je i případ průzračného a subtilního mariánského hymnu „Ave Maris Stella“, volně přeloženo: Zdrávas hvězdo mořská. Sám Grieg o své tvorbě říkal: „Umělci, jako Bach nebo Beethoven, stavěli koste-ly a chrámy do výšin. Já chtěl jen pro lidi postavit obydlí, ve kterém by se mohli cítit šťastni jako doma.“
O francouzském skladateli a klavíristovi Francisi Poulencovi, členovi Pařížské šestky, jeden kritik prohlásil, že je „napůl darebák, napůl mnich“. Toto označení vystihuje zvláštní rozdvojenost v autorově tvorbě i životě. Samouk, obdivovatel Stravinského, homosexuál žijící divokým a pestrým městským životem, jehož odlehčené skladby vystihují optimismus a energii moderní společnosti, se po životních zvratech a ztrátě blízkého přítele obrací zpět ke katolické víře a k duchovní tvorbě. Dnes zazní „Ave Verum Corpus“ (Buď pozdraveno, tělo Kristovo), krátký eucharistický zpěv zhudebněný mno-ha dalšími autory (Mozart, Elgar, Byrd a jiní). Mezi vrcholy Poulencova díla patří beze-sporu opera Dialogy karmelitek, jedna z nejlepších oper 20. století.
Dvořákovy Biblické písně pro sólový hlas s doprovodem klavíru (1894) není třeba zdlouhavě představovat. Patří k vrcholům jeho tvorby, i když na nás nepůsobí na odiv stavěnou virtuozitou. Nepoučení posluchači si vybaví alespoň nejznámější žalm „Hospodin je můj pastýř, nebudu míti nedostatku“ v podání Magdaleny Kožené nebo Dagmar Peckové. Sopranistka Eva Urbanová o Biblických písních prohlásila: „Kdyby Dvořák nenapsal nic než Biblické písně, tak to stačilo. Když je mohu zpívat, cítím se jako v nebi.“
Biblické písně vznikaly živelně, bez objednávky, v rozmezí několika málo týdnů, během Dvořákova pobytu v New Yorku. Skladatel byl na vrcholu popularity, měl za sebou obrovský úspěch s Novosvětskou symfonií a můžeme se tedy jen dohadovat, co bylo bezprostředním popudem ke zkomponování tohoto cyklu: zda ztráta blízkých, blížící se velikonoční čas či dlouhé odloučení od domova? Autor zhudebnil deset žalmů z knihy Davidovy a použil přitom starobylý český překlad Bible kralické. Hudba i slova jsou v překrásné harmonii, z hudby je znát Dvořákova upřímná a prostá víra. Jde o velmi neokázalý a intimní rozhovor s Bohem o úzkostech, důvěře i naději. Posluchači jistě ocení výrazovou rozmanitost v každém žalmu.
Program završí Lukášova Missa brevis, mohli bychom přeložit jako „krátká mše“: skladatel zhudebnil pět vybraných části mešní liturgie. Skladba je tedy určena k provádění při mši, na koncertě zazní v provedení koncertním.
Překlad vybraných částí mešního ordinária
Missa brevis Krátká mše
1. Kyrie eleison. Christe eleison. Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se.
2. Gloria in excelsis Deo Sláva na výsostech Bohu
et in terra pax hominibus bonae voluntatis. A na zemi pokoj lidem dobré vůle.
Laudamus te. Benedicimus te. Chválíme tě. Velebíme tě.
Adoramus te. Glorificamus te. Klaníme se ti. Oslavujeme tě.
3. Sanctus, Sanctus, Sanctus Dominus Deus
Sabaoth. Svatý, svatý, svatý, Pán Bůh zástupů
Pleni sunt caeli et terra gloria tua. Nebe i země jsou plny tvé slávy.
Hosana in excelsis. Hosana na výsostech.
4. Benedictus Hosana in excelsis. Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně
5. Agnus dei qui tollis peccata mundi, Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,
miserere nobis. smiluj se nad námi.