Potlesk tvoří nedílnou součást každého koncertu klasické hudby: hudebníci zahrají, zazpívají a publikum je odmění potleskem. Nic složitého, řeknete si. Když se ale na tento fenomén podíváme blíže, můžeme zjistit, že situace není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá.
Kdy tleskat a kdy ne?
V případě neškoleného publika složeného z přátel a místních lidí, kteří navštěvují koncerty našeho amatérského sboru, je to často prekérní problém. Nadšené tleskání v nevhodný čas si totiž vyslouží jedině zamračené pohledy poučenějších posluchačů a jednoznačné gesto dirigenta. „Proklatý zkostnatělý rituál!“ může si pomyslet „provinilec“ nadobro odrazený od dalších pokusů vyjádřit svůj názor tímto formálně institucionalizovaným způsobem.
Vnímat části v souvislostech
Přesné zásady potlesku však nejsou výrazem nějakého intelektuálního snobství, neboť mají důležitý praktický i estetický smysl. Mnoho skladeb je rozčleněno do více částí a konkrétně pro sbor je často klíčové čistě nasadit úvodní tóny následující části podle závěrečného akordu části předchozí. Zlaté pravidlo TLESKAT AŽ PO SKONČENÍ CELÉ SKLADBY navíc umožňuje posluchačům ocenit skladbu jako celek, vnímat jednotlivé části v dalších souvislostech, vychutnat ticho naplněné významem.
Několik snadných indicií pro nejisté posluchače
Předně zmiňme program: tištěný letáček zpravidla obsahuje podrobné informace o uváděných skladbách a navíc je to též ideální úniková možnost pro nudící se posluchače („když už ztratím soustředění, aspoň si počtu“ …. pro ty, kteří je potřebují, nezapomeňte si příště vzít s sebou na koncert brýle, možná je budete potřebovat:-).
Další možností je řídit se chováním ostatních lidí v publiku. Ale pozor, tento postup funguje dobře pouze v situaci, kdy je většina návštěvníků dobře zorientovaná, v opačném případě může dojít k tzv. „opatrnému potlesku“, který náš problém vůbec neřeší a rozebereme jej podrobněji ve druhé části.
Pro ty z publika, kteří jen odpočívají, meditují či spí, tu máme nakonec radu nejjistější a nejjednodušší: sledovat chování dirigenta. Jakmile se otočí k posluchačům, můžeme výkon s úlevou ohodnotit potleskem. V případě duchovních skladeb, lakonicky řečeno, jakmile uslyšíte amen, brzy se dočkáte konce.
Mnoho výborných příležitostí k nadšenému srdečnému potlesku přeje za AKORDUM
Lenka Mašindová