Pamatujete si ještě ten příjemně rozjařený pocit závěru školního roku? Přesně taková atmosféra totiž provázela náš koncert v poutním kostele na Zelené hoře. Pohoda, klid a zasloužená radost po uplynulé půlroční práci.
Po náročném výročním koncertě v Uhříněvsi, na který jsme trénovali od začátku roku, nás po dvou týdnech čekala další akce. Ve Žďáru nad Sázavou jsme v rámci události Noci kostelů předvedli Loutnu českou od Adama V. Michny z Otradovic. A to znamenalo jiný repertoár, jiné složení muzikantů a pochopitelně jiný prostor. Po našem uhříněveském koncertě jsme tedy neměli příliš času vydechnout, ale naopak se museli rychle přepnout na další, byť rovněž barokní, dílo.
Možná to bylo právě tou euforií z konce sezóny, možná nádhernou zlatou hodinkou osvětlující kostel ze všech stran. Během koncertu totiž, alespoň mezi námi účinkujícími, panoval až posvátný klid. Díky tomu jsme si všechny skladby vychutnali nejspíš s pocitem zasloužené radosti. Loutna česká tak byla opravdu takovým koncertem za odměnu. V čemž nás následně utvrdil i dlouhý potlesk publika.
