I když vystupujeme jako jednolité uskupení, značku Akordum přeci jen tvoří více než dvacet individuálních tváří. Některé z nás se s námi podělily o své prázdninové, často velmi originální zážitky. Jak je z našich příspěvků zřejmé, všechny nás spojuje hudba a kultura. Posuďte sami.
Náš poslední koncert sezóny proběhl
v červnu na Zelené hoře, kam se bez předchozí domluvy o prázdninách vrátily i dvě naše členky. Takový genius loci aby totiž člověk pohledal!
Katka: Na konci července jsem šla druhou část Cyrilometodějské pouti (organizované společností Ultreia) z Kácova do Bystřice nad Pernštejnem. Cestou jsme navštívili i Zelenou horu. Takže po měsíci, kdy jsme tam zpívaly, jsme tam jako poutníci šli na prohlídku. To bylo takové hezké propojení.
Věra při výletě na Vysočinu také zavzpomínala na náš koncert na Zelené hoře. Mimo to trávila léto na chalupě v jižních Čechách. Během toho stihla navštívit Gala koncert Petra Nouzovského (violoncello) a Martina Kasíka (klavír) konaný v Třeboni, prohlídku zámku Emy Destinové ve Stráži nad Nežárkou nebo třeba folklorní festival v Lomnici nad Lužnicí.
Helena: Nejlepší zážitky byly, když o tom tak přemýšlím, jednoznačně ty ,,vodní". Koupací, kanoistické i povodňově-katastrofické (spoušť po lijáku u nás na dvorku). V Poděbradech mě mile překvapila nedaleká pískovna.
Hana: Hezký prázdninový start na začátku července byl Sokolský slet: krásné sestavy a často známé české písničky. V publiku byla super atmosféra. Kdo znal slova, zpíval, nechyběla ani česká státní hymna. Kromě tělovýchovného a trochu i hudebního umění jsme v Písku obdivovali umění sochařské na každoroční výstavě soch z písku.
Šárka: Se synem Kájou (4 roky), jsme se vydali na týdenní pobyt s názvem Bělotínský týden zpěvu, který se koná v Hranicích na Moravě. Každý rok se tam sjede několik dirigentů a usilovně se na nás snaží působit, aby ke konci týdne, kdy je koncert, bylo co předvést. Tentokrát si nás tam vzali do parády Jožka a Tereza Surovíkovi, Pavel Koňárek, Petra Rašíková, Libor Sládek a Standa Strouhal. Každý má svůj osobitý styl a volí podle toho repertoár.
Zkoušky probíhaly každý den od 8.30 do 13.00 a pak zase od 15.00 do cca 18.00. Děti měly v tu dobu svůj vlastní program, dopoledne ateliér dle svojí věkové skupiny a odpoledne volnou tvorbu. Nacvičovaly také svůj program na koncert, který trval téměř tři hodiny.
Týden to byl intenzivní, ale užili jsme si ho oba a určitě i zbylých cca 88 dětí a cca stejný počet dospěláků. Příští rok, pokud to půjde, vyrazíme znova, možná i s posilou, které budou dva a půl roku.
Po cestě do Hranic jsme se zastavovali ještě na hradě Helfštýně, kde zrovna hráli pištci - kromě zobcových fléten od sopránových po basové, předváděli hru na kravské rohy nebo platerspiel. Hudba dodávala volné prohlídce hradu tu správnou atmosféru.
Lenka: Při návštěvě festivalu Smetanova Litomyšl bylo pro mne největším zážitkem vystoupení Huelgas Ensemble – vlámského vokálního sdružení s renesančním programem. Prostá krása a čistota – vřele doporučuji všem příznivcům sborového zpěvu!
S Vladimírem Gumou Kulhánkem, známým baskytaristou a nestorem českého bigbítu, jsem se neseznámila díky muzice, ale díky cyklistice. Osmdesátník mladý duchem dosud pilně koncertuje a má neuvěřitelnou fyzickou kondici – pořád nám ujížděl do kopců na svém úžasném novém karbonovém kole! A ten jeho domácí chleba… chtěla bych se dožít osmdesátky tak mentálně i fyzicky svěží jako Guma!
(11. září má v Malostranské besedě narozeninový koncert.)
ALPE ADRIA RADWEG – CYKLISTICKÁ ALPSKÁ SYMFONIE
Ze Salzburku do přímořského italského letoviska Grado 450 km nádhery a kochání. Překvapení největší – i když podle mapy musíte překonat dva alpské hřebeny, ani jeden nastoupaný metr do výšky cyklista nesestoupá nadarmo, takže se jedná celkově o nenáročnou trasu, která využívá cest podél řek, kanálů a zaniklých železničních tratí se spoustou romantických tunelů.
Její kouzlo spočívá v báječných horských panoramatech, ve střídání jazyků i kultur a na konci jako bonus fíky u cesty a koupání v moři….atmosféru alpského putování vám může přiblížit poslech Alpské symfonie – pozdně romantické
symfonické básně od Richarda Strausse inspirovaná dramatickým výšlapem do hor…
Zážitků máme každá plno, více či méně hudbou propojené. Mezi vzpomínkami nechyběly ani táboráky s kytarou, harmonikou, diskotéky v přímořských riviérách nebo jen poslouchání zpěvu ptáků na chalupě.
Doufáme, že i vy jste prožili léto podle vašich představ a vstupujete odpočatí do nového ročního období.
