Stejně jako dětem začíná nový školní rok, tak i my jsme se po dvouměsíční pauze opět vrátili do zkušebny. Je to ale skutečně tak, že jsme si za celé léto společně nezazpívali?
V prázdninovém článku o zvukovém smogu se dočtete mimo jiné o síle ticha. To jsme si jako sbor dopřáli dosytosti. Ticho ve sboru Akordum ale možná vystřídaly jiné zvuky, a doufáme, že ne takové, které by prohlubovaly náš zvukový smog. Položili jste si už také otázku: kdy, co a jak poslouchám?
K létu pro mnohé z nás patří zvuky přírody, ale i vlahých večerů, které jsou melodičtější, než by člověk očekával. Stačí se pořádně zaposlouchat.
Katka: „V létě nejvíc vnímám zpěv ptáků, na ten se dokážu soustředit i když je kolem mě spousta jiných zvuků. A během dovolené to byl nejčastěji dopad kapek na auto. Deště jsme si užili bohužel dost, ale tu atmosféru, když usínáš a posloucháš déšť bubnující na střechu auta prostě miluju.“
Hanka: „Dovolená byla ve znamení vody, vodu a plavání celá rodina milujeme. Já mám opravdu ráda zvuky vody, šplouchání v bazénu, hukot vodopádů, šumění moře, zvuk vlastního dechu, když plavu daleko v jezeře.“
Lenka: „V létě jsem poslouchala zpěv ptáků, šumění lesa, hluk měst, drncání vlaku a všechno to vlastní funění, sípání a hekání (při cyklistické jízdě do kopce) a svist větru, vískání a kochání (při cyklistické jízdě z kopce), nepočítaje to kamarádské kecání při dlouhých večerech.“
Zvuky přírody jsou neodmyslitelným dílem léta. Velkou část si však ukrojují také kulturní akce, na kterých se mnohé z nás nechávaly inspirovat.
Hanka: „Na náš sbor jsem myslela při prohlídce Postojenské jeskyně, je to obrovský jeskynní komplex se zajímavou akustikou a v jedné části se prý konají vánoční koncerty.
Dále jsme navštívili několik kostelů v historickém městečku Piran, zde jsem si uvědomila svou koncertní deformaci, koukala jsem, kde bychom se řadily, kam bychom se vešly a přemýšlela, jak by to tak asi znělo.“
Lenka: „Na začátku léta to byl strhující koncert na nádvoří Litomyšlského zámku v rámci tamního Smetanova festivalu. Poslech oratoria švýcarského skladatele Arthura Honnegera o životě biblického Krále Davida pro orchestr, sólisty, sbory a recitátory, byl pro mne zážitkem, který se nezapomíná.
Dále Letní slavnosti staré hudby, konkrétně operní árie nám dobře známých barokních skladatelů Antonia Vivaldiho a Georga Fridricha Händela. Velmi mne zaujal příjemný, vroucí hlas ukrajinsko-německé sopranistky Kateryny Kasper, do kterého se mohl posluchač zabalit, jak do hřejivé přikrývky.“
Věra: „Poslouchala jsem krásný soprán s trubkou a klavírem - koncert v malém kostele s výbornou akustikou, v malé jihočeské vesnici. Dále každoroční folklorní festival v Lomnici nad Lužnicí se spoustou krásných lidových písniček.
To, co posloucháme, zásadně ovlivňuje naši náladu. Někdo rád poslouchá podnětné rozhovory v rádiu nebo jen náhodné dialogy ve vlaku, a co teprve, když do něj nastoupí celý táborový oddíl! To je materiálu k zamyšlení.
Bára: „Při procházkách, když jdu sama, poslouchám ráda audioknihu nebo podcasty. Moc se mi poslední dobou líbí pořad Meteor na ČRo Dvojka, to se mi krásně poslouchá. A když už hudbu, tak nedám dopustit na soundtrack k filmu Garden State. Ten mám moc ráda. I ten film.“
A pokud si myslíte, že bychom si jako sbor v létě vůbec nezazpívali, mýlíte se, i když jen způlky. Je pochopitelné, že se stěží sejde v průběhu léta celá parta, ale to nás neodradí. Společné posezení u ohně s kytarami se přeci také počítá a může člověka inspirovat i k vlastní tvorbě.
Katka:
S vděčností poslouchám TLUKOT svého SRDCE,
jak VLNA ZA VLNOU bublá a šumí v řece.
Letní ZPĚV CVRČKŮ libě zní mému uchu,
i já zpívám si nahlas a občas i v duchu.
Když voní oheň a praská DŘEVO,
DĚTSKÝ SMÍCH zvoní napravo i vlevo.
HUDBA mě vždy potěší a hojí mou duši,
však si to můžete v září s námi zkusit!
