Víno, ženy, zpěv. Soustředění sboru máme za odměnu.

Zpěv byl pochopitelně na prvním místě. Z jedné zkoušky jsme plynule přecházely ke druhé. Letošní soustředění bylo opravdu plné not.

Pro sborové podzimní soustředění jsme si vybrali o něco bližší destinaci než obvyklou Vysočinu. Po třech letech jsme se opět rádi vrátili do Vlašimi. Harmonogram soustředění tentokrát nesmlouvavě hlásil poměrně intenzivní nácviky skladeb na náš listopadový koncert. Samo sebou, že jsme stihli i krátkou procházku městem a vyhlášenou místní cukrárnu s největšími větrníky široko daleko.

Od rána jsme tedy byli na nohou, některé ještě dříve na ranní józe, kterou si pro nás pravidelně připravuje naše členka Lenka. Po snídani následovaly zkoušky (s pauzou na kafe) trvající až do oběda. Místo odpoledního klidu jsme roztáhli deštníky a vydali se do zámeckého parku, na slavnosti jablek nebo do zmiňované cukrárny. 

Obtěžkány větrníky a horkou čokoládou jsme poslušně směřovaly za Ondrou na další zkoušku. Nacvičování disharmonií, které připravujeme v rámci našeho podzimního repertoáru, šlo poté překvapivě snadno. 

Po večeři a poslední sobotní zkoušce (!) jsme plynule přesedlali k večernímu veselí s kytarami, sledování prehistorických sborových videí a plánování společné vize.

Neděli jsme završili posledním dopoledním blokem zkoušek při nácviku skladeb Bohuslava Martinů. Jedním z autorů, kterého si budete moci poslechnout na našem koncertě 9.11. Teď už nás čeká poslední měsíc zkoušek a poté se pomalu začneme ladit na náš vánoční program. 

Ze soustředění jako vždy odjíždíme se směsicí pocitů. Plni nových nápadů, odpočatí, ale i unavení. Protože dělat celý víkend pouze to, co vás baví, je také dřina.